Vždy se k tomu druhému už těší

Jmenuji se Hana Soudná, je mi 36 let, žiju s přítelem Jirkou. Mám dvě děti, šestiletou Sáru a dvouletého Marka. V současné době jsem na mateřské dovolené a bydlím ve Slaném.

S bývalým manželem máme dceru Sáru ve střídavé péči. Na střídavé péči jsme se dohodli, protože nám přišlo přirozené, aby naše dcera vyrůstala s oběma rodiči. Začátky nebyly jednoduché, protože dceři Sáře byly pouhé dva roky, ale jak čas běžel, vše se ustálilo a všichni jsme začali brát jako samozřejmost, že jeden týden je Sára s maminkou a další týden s tatínkem.

Dcera se u nás střídá po týdnu, vždy od neděle do neděle. Dokud chodila do školky a já bydlela v Praze, měla dvě školky, což nebyl problém. Když jsme začali řešit školu, přestěhovali jsme se s přítelem a dětmi do blízkosti tatínka Sáry, abychom školu sjednotili. Naše dcera si na pravidelnost střídání rychle zvykla a vždy se k tomu druhému už těší. Dnes, kdy to tímhle způsobem funguje už více jak čtyři roky, si to už ani jinak neumím představit a myslím, že Sára také ne.

Se střídavou péčí nemáme žádné negativní zkušenosti a funguje hlavně díky tomu, že jsme byli schopni se povznést nad naše bývalé problémy. Soustředili jsme se na to, co považujeme za nejdůležitější pro naši dceru a tím je rovnocenné zachování obou rodičů. Dalším pozitivem je, že nedochází k pocitu, že vás děti už unavují, protože máte čas bez nich regenerovat a v podstatě se na ně trvale jen těšíte, až zase přijdou.

Protože s bývalým manželem nemáme problémy v komunikaci, na všem se dohodneme a v mezích možností se snažíme si maximálně vyjít vstříc. Například Vánoce řešíme tak, že se mnou je Sárinka na Štědrý den a hned druhý den jde k tatínkovi. O prázdninách se přizpůsobíme dovolené a programu toho druhého, jinak dodržujeme týden a týden. Náročná je střídavá péče spíše pro naše partnery. Musí mít porozumění, že jako rodiče spolu běžně komunikujeme.

Zdroj: Stridavka.cz