stránky pro všechny táty

Ztráta dítěte

Systémové vytěsňování otců ze života dětí

Český opatrovnický systém má celou řadu zvláštností. Nejkřiklavější z nich je pravděpodobně skutečnost, že místo toho, aby se soud a sociálka po rozchodu rodičů snažily otce do péče o dítě maximálně zapojit, naopak ho ze života dítěte zcela cíleně a systémově vytlačují.

O těchto skutečnostech opět nejlépe vypovídají statistiky. Více než 90 % dětí je po rozvodu nebo rozchodu rodičů svěřováno do výlučné péče matky. Pouze 3 - 4 % dětí jsou svěřovány do střídavé nebo společné péče rodičů, a to prakticky pouze v případě, kdy se na ní rodiče dohodli a soud tak vlastně vůbec nepotřebují.

Soud při rozhodování o svěření dítěte do péče vůbec nepřihlíží k tomu, jak kvalitním rodičem je matka nebo otec, neřkuli k tomu, kdo zavinil rozchod rodičů. České opatrovnické soudy paušálně a šablonovitě rozhodují podle hesla "dítě patří pouze matce".

Obecné povědomí o mizivých šancích otců na získání výlučné nebo střídavé či společné péče je natolik silné, že se o to většina mužů ani nepokouší. Pokud otec nedůvěřuje zkušenostem ze svého okolí, pak ho o jeho šancích na spravedlivý podíl na výchově dětí poučí každý advokát.

Zcela nedostatečný rozsah styku otce s dítětem vede k erozi jejich vztahu

Ve více než 90 % případů tak je dítě svěřeno do výlučné péče matky. Otci je "umožněn styk s nezletilým". Nejčastěji bývá tento styk povolen v rozsahu cca 3 - 4 dnů do měsíce (tedy 10 - 13 % času má dítě možnost trávit čas se svým otcem).

Takovýto rozsah kontaktu dostačuje stěží pro udržení otce v zorném poli dítěte. Pro jakékoliv výchovné působení otce je tento časový prostor naprosto nedostatečný. Psychologové uvádějí jako minimální čas potřebný pro výchovné ovlivnění dítěte alespoň 40 % společně stráveného času.

 Matky sabotují i minimální kontakt otce s dítětem

Obecně známou skutečností je, že mnoho matek všemožně brání i takto malému kontaktu dítěte s otcem a dítě k soudně určenému styku nepředává. Otec, který je nucen cestovat za dítětem do nového bydliště matky často přes půl republiky, se pak až na místě dozví, že "dítě je nemocné", "dítě tě nechce vidět", "dítě má jiný program" atd.

Podle platné legislativy je sice možné rodiči odpírajícímu styk s dítětem uložit pokutu, v praxi je však české soudy neudělují. Soudci vycházejí z "logiky", že kdyby matka musela zaplatit pokutu za maření styku s dítětem, pak by o ni byla snížena životní úroveň dítěte.

Pokud soud náhodou již matce pokutu uloží, pak prakticky vždy následuje zvýšení alimentů otci. Takže otec je nucen matce pokutu následně zaplatit formou zvýšených alimentů.

Není divu, že většina otců dříve nebo později ztratí energii pro neustálé ponižování se a doprošování se o kontakt s dítětem a na kontakty s dítětem zcela nebo částečně rezignují. Feministická propaganda to pak proti otcům samozřejmě patřičně zneužije jako projev nezájmu o dítě.

Falešná obvinění a jiné podpásovky

Většina otců tváří v tvář systémové diskriminaci rezignuje a o své dítě nebojuje. Proti těm otcům, kteří se nehodlají svých dětí tak snadno vzdát, neváhají jejich bývalé partnerky použít ty nejzákeřnější a nejpodlejší "podpásovky". Na denním pořádku jsou falešná obvinění "zlobivých" otců z domácího násilí nebo ze sexuálního zneužívání dětí. S tím, jak nejlépe využít podobné obvinění proti otci, matkám poradí četné feministické organizace (ProFem, ROSA, Area Fausta atd.). Cílem těchto obvinění je dosáhnout soudního omezení nebo úplného zákazu kontaktu otce s dítětem a podpořit získání dítěte do vlastní výlučné péče.

Soudy podobná obvinění ze strany matek většinou nijak neprošetřují. U otce vždy platí presumpce viny, u matky pak naopak presumpce neviny. Pokud některá soudkyně náhodou tato obvinění prošetřuje, pak nanejvýš formálně, a pokud se prokáže, že dané obvinění bylo falešné, nijak jej nepotrestá. Stávající beztrestnost falešných obvinění způsobuje jejich exponenciální nárůst.

Pokud se podobná obvinění minou účinkem a matce "hrozí" střídavá nebo společná výchova, matky sahají k odstěhování se i s dítětem z dosahu otce, aby tak zabránily jejich širšímu kontaktu. V zemích, kde je legislativa na výrazně vyšší úrovni, platí, že odstěhuje-li se kterýkoliv z rodičů z okresu, v němž bylo poslední bydliště dítěte a rodiny, pak tento rodič ztrácí právo na rovnocenný podíl na výchově dítěte. Dítě přechází do výlučné péče toho z rodičů, který poslední společně dohodnuté bydliště dítěte o své vůli neopustil (toto platí např. v USA). Systémová diskriminace otců v Česku však umožňuje matkám dělat si cokoliv, co se jim zlíbí.

Výsledek: syndrom zavrženého rodiče

"Pouhé" zamezení fyzického kontaktu dítěte s otcem většině nezralých matek nedostačuje. Poté, co matka soudním posvěcením výlučné péče a zamezením kontaktu otce s dítětem získává moc nad tělem dítěte, začne usilovat o ovládnutí jeho duše a zformování jeho psychiky k obrazu svému. Matka touží stát se "jediným architektem duše dítěte" a poté, co se jí podařilo odstranit otce z fyzického světa dítěte, zbývá už jen odstranit jej i z jeho mysli.

Techniky používané matkami jsou různé, často velmi rafinované a obtížně odhalitelné. Většinou stačí pouze zdánlivě nevinné povzdechy a věty typu "Tatínek už nás nemá rád", "Tatínek nás opustil" a podobně. Otec ztratil možnost se jakkoliv bránit a ukázat svou pravou podstatu. Dítě je pod výhradním vlivem matky a v důsledku absence osobní zkušenosti s otcem postupně přebírá matčinu interpretaci a začíná svého otce nenávidět. Ve zhruba 40 % případů, kdy bylo dítě svěřeno do výlučné péče matky (tedy u 20 % všech rodin), se rozvíjí tzv. syndrom zavrženého rodiče. V konečném stádiu pak dítě nenávidí nejen otce, ale i celé jeho příbuzenstvo (prarodiče z otcovy strany atd.) a vše, co je s ním spojené.

Pečlivě a dlouhodobě vypěstovaná nenávist vůči otci většině dětí vydrží až do dospělosti. Četnost a průběh návratů zmanipulovaných dětí by si zasloužil podrobnější zmapování a studii. Bohužel i v těch šťastnějších případech, kdy dospělý potomek vyhledá svého otce, je již vše nenávratně ztraceno. Dítě většinou nalezne zničeného otce, kterého český opatrovnický systém připravil o prožitek dětství jeho potomka. Věřme, že se jednou dožijeme toho, že soudci, kteří umožňují a podporují podobné zločiny, budou přísně potrestáni.

Sdílej

Komentáře

No Avatar
Marcel Houra (neověřeno) on So, 12/07/2014 - 14:03

Neuvěřitelně pravdivé...prostě velmi krutá realita!!Nechápu jak je tohle vůbec možné a navíc ještě za podpory státu. Tenhle přežitek, že žena má výhradní právo na dítě, že jen matka přeci ví co je pro dítě nejlepší a že jen ona se dokáže o dítě postarat mi připadá jak z pravěku a jako naprostá a ubohá debilita!! Jen doufám, že konečně někdo, kdo má možnost tenhle nesmysl tuhle debilitu zrušit začne používat mozek!Dítě není přeci žádná věc, ale malá lidská bytost a tak by se mělo také brát. Nikomu nic neudělalo ani neublížilo, dítě nemůže za problémy svých rodičů a v žádném případě nechce ztratit ani jednoho! Ale pokud je to už jinak nejde řešit než rozvodem tak by se měl ( né měl on musí ) stát potažmo soud postarat aby se vše odehrálo jen a jen z pohledu dítěte a pokud né tak bych velmi tvrdě trestal všechny a to i soudce, kteří rozhodují paušálně a dle předsudků z pravěku. Zničí život hned několika lidem a nic se jim nestane to je prostě neuvěřitelný!!! Ale potřeby a práva dítěte jsou v naší zemi díky tomuto předsudku a hlavně připitomělým feministkám, které se stále vehementně snaží tento předsudek udržovat a prosazovat stůj co stůj, až to poslední oč takovým lidem vlastně jde....  Soudy neřeší kdo zavinil rozchod rodičů, soudy a matky nezajímá názor otce, soudy nikdy nezkoumají jaký ten otec ve skutečnosti je!! U otce vždy platí presumpce viny, u matky pak naopak presumpce neviny, tak asi ŽIJEME V PRAVĚKU. Ps: Držím palce všem otcům co se takové debilitě postavili a těm otcům co mají obavu věřte, že lze tento předsudek překonat. Můj táta to dokázal už před 30-ti lety a to tento předsudek byl mnohem silnější než dnes...

No Avatar
Petr H8la (neověřeno) on Čt, 28/04/2016 - 11:35

"Nechápu jak je tohle vůbec možné a navíc ještě za podpory státu." - Naopak, to je možné jen a pouze díky státu. 

No Avatar
Kamil (neověřeno) on Čt, 28/04/2016 - 22:38

Pochybuji o tom,že pravěká žena by si dovolila to co dnes..Snad z výjimkou Neolitu..Ovšem tehdejší matriarchát nevytvářel párové rodiny,ale žilo se v gentech(mnoho rodin dohromady)..Podle posledních výzkumů i  muži (otcové-bojovníci šamani) hráli v takové společnosti větší roli než hrají dnes..Současná společnost vytváří kult deviatní ženy -Sadistky nebo bojovnice s tím,že muž je vždy blbec..Na rozdíl od pravěku -boří párové rodiny,aniž by je nahradila jiným funkčním modelem..(gent..?)..Pravěk je nejdelší údobí lidstva.Druh homo sapiens žil v patriarchátu cca.150000 tisíc let(Matriarchát neolitu asi 2tisíce let)..Nejen první zemědělci,ale i lovci Gravetiénu by se nestačili divit...Budiž nám ůtěchou že takto bídně společnost funguje pouze na poměrně malé části zeměkoule...Ostatní svět se nám směje- např. partizáni Talibanu označují západní vojáky jako trubce...Proč asi..? Je zcela paradoxní bránit se islámu neboť jejich společnost muže nediskriminuje..západní ano..

No Avatar
Petra (neověřeno) on Pá, 11/11/2016 - 09:35

Myslím , že se velice mýlíte.  Soudím dle své životní  zkušenosti. Při rozvodu mi manžel vyhrožoval, že mi sebere obě děti anebo alespoň jedno, a tím se mi pomstí. Nemám ráda konfliktní situace a usoudila jsem, že sřídavá péče by mohla mého chotě uspokojit. A představte si ,že mu to nestačilo. Zažil se přesvědčit veškeré instituce ,že je lepší ve všem než já, děti přesvědčovala o tom samém poštvával je proti mě . Děti se od otce vraceli plačtivé naprosto šílené a trvalo týden než se srovnaly.  Pak jeli nanovo k otci a vše se opakovalo.  Celé otcovo jednání vedlo pak k tomu, že děti k němu nechtěly jezdit vyhýbali se jakémukoliv setkání s ním.  instituce skutečně nezajímá, Co je v zájmu děti nikdo nepomohl. Nařídili nám asistovaný styk  s otcem protože, když otec chce, dítě musí.  Jedno z dětí začalo být z celé situace psychicky nemocné a musí užívat psychofarmaka a přitom řešení je velice jednoduché - stačí kdyby otce nevidělo alespoň nějaký čas. Na závěr bych chtěla říct, že dle mého názoru Střídavá péče bere dětem domov, což je základní potřeba každého člověk. Většinou, když dítě vyroste zavrhne potom oba rodiče za zničené dětství. Tak bych raději byla v pravěku, pečovala o dítě a čekala bych co muž přinese dobrého z lovu. nemám ráda ani feministky , ale ani frustrované oce, kteří si chtějí dokázat, že jsou lepší než matky.  Již od pravěku každé pohlaví hraje svou roli  

No Avatar
Karel Horák (neověřeno) on Čt, 02/10/2014 - 20:54

Okresním soudem v Karlových Varech mě a matce nezletilého Lucie Dvořáková bytem Kpt.Jaroše 46/19A  Karlovy Vary Dvory 36006 byl uložen asistovaný styk s nezletilým v PPP v Karlových Varech za asistence : Dis. Jolany Mižikárové.Po domluvě s paní doktorkou jsme se domluvily na určení termínu styku vždy 1x za 14 dní ve středu od 17:00 do 18:00.Na základě tel.domluvy s matkou styk proběhl jen jednou a to 13.11.2013 za asistence paní doktorky.Od té doby k asistovanému styku nedošlo  z důvodu opakované absence ze strany matky.Matka  syna semnou nekomunikuje,komunikuje pouze s OSPOD a PPP ,kde si vždy domluvý schůzku a poté den před stanoveným termínem schůzku odřekne pro synovu nemoc.Tudiž mám důvodné podezření že mi matka opakovaně brání ve styku se synem a maří tak styk..Dále bych apeloval na to aby soud přihlédl k tomu že jako otec nezletilého který řádně platí výživné,mám stejné právo na dítě jako matka a mám se ze zákona podílet na stejné výchově.V příloze této stížnosti vám také zasílám kopii lékařské zprávy mého syna.Tímto bych chtěl také upozornit na chování matky že mne jako otce neupozornila na změnu ošetřujicího lékaře.Vzhledem k tomu že jsem svého syna viděl pouze 1x,tak jsem těmito komlikacemi přišel o dosti dlouhý čas si synem užít nejkrásnější dny jeho života,poněvadž mi matka brání opakovaně brání ve styku.Pokud je syn nemocen,tak je poslán k babičce do Žlutic a tam se o něj starají.Nevím tedy proč když je syn nemocný proč se o něj nestará v době nemoci matka a je poslán raději k příbůzným a proč mne matka neupozorní že je syn nemocen at nepočítám s tím že dojde ke styku a nenavrhne mi jinný termín.Tudiž i já jsem v době nemoci mého syna se schopen o něj v jeho v plné výši postarat.Tak a ted sem já asi mimo hru

No Avatar
Vladimír Komárek (neověřeno) on Pá, 05/12/2014 - 22:24

Mám to celé za sebou: dítě už na mě kašle - výsledek genderové diskriminace ze strany všech zůčastněných (pseudomatky, sociálky, psychoposuzovatelek, soudu). Existuje jediná možnost: vzít hned zkraje spravedlnost do vlastních rukou (zavřít mohou - pustit musí). Naprosto příšerné: ničemný stát, neexistující přirozené právo, neexistující právo ze zákonů...prostě je to o ničem.  Dítě je majetek matky, otec nemá žádné právo, jedině povinnost platit. To je vše!!!

No Avatar
petr reitmajer (neověřeno) on Ne, 01/02/2015 - 21:09

Svatá pravda Vladimíre taky jste byl účastníkem šaškárny-nějaký sindromy zavržených dětí a otců(rodičů) zákony jen pro někoho a hlavně že soud je zárukou rovného postavení!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

No Avatar
Veronika (neověřeno) on St, 24/06/2015 - 13:20

dítě není majetek nikoho.to jen spousta matek a to stejne tak i otců sou asi psychicky labilní :/

No Avatar
Tomáš Herout (neověřeno) on Út, 26/04/2016 - 11:12

Ano, Dítě skutečně není majetkem jikoho. Ale soudy v 90% soudí tak, že dítě je majetkem matky a ta si s ním může dělat absolutně cokoli, včetně týrání. Taková je soudní praxe. Dítě opravdu není majetkem nikoho, ale většina soudců a pracovníků OSPOD s tím vaším tvrzením hrubě nesouhlasí. 

No Avatar
Lenka Kacerinova (neověřeno) on Pá, 20/02/2015 - 20:37

Ja si myslím, že i otcové dělají dost problémů, například tvrdí jak mají zajem o děti, ale starají se o dítě svojí nové vyvolené, která je tak sebevedoma,že řekne ja se postaram lepe o tvé děti,než tvoje manželka,ona to nezvládne. BUDe platit alimenty ona,požádáme o výlučnou péči.Znicime ji.

No Avatar
petr reitmajer (neověřeno) on Út, 17/03/2015 - 19:17

ve společném bytě společné domácnosti po dvaceti minutách bez toho aniž bych byl s dětmi ůčastník řízení při vyšetření v rodině ospodem tak po dvaceti minutách soudní šáškárny děti svěřeny do péče a výchovy matky a vyměřeno zpětně sedm měsíců výživné a 18.3.2015 jsem jako obžalovaný 4.roky za neplacení výživného a co tet u soudu zkoumají společné hospodaření manželů což měl udělat opatrovnický soud takže o úmyslné diskriminizaci a svévoly soudců (trestný čin zneužití pravomoci)vím opravdu hodně dnes bezdomovec a nebo chcete napsat jak před opatrovnickými řízeními se zde matky rozhodnou unést nezletilé děti ze společných domácností ale neznám případ že by to udělal otec.Bohužel zatím víc nemohu napsat nebot tyto stránky jsou moc dohledatelné.A taky jsem držel svou plačící dceru v náručí a říká že tatínek je tady doma v pěti letech.dnes je bývalka vdaná za bývalého plicistu a dodneška neupraven styk pět let žalob stížností  ospod kryje sám sebe o soudcích to samé už mně chtěly umlčet jak za minulého režimu zavřít na pozorování do blázince.

No Avatar
Tomáš Herout (neověřeno) on Út, 26/04/2016 - 11:08

Bohužel to musím jen potvrdit. Především tu část, že matka je vždy nevinna, dokud se 100× neprokáže její vina a otec je automaticky považován za vinného, dokud 100× neprokáže nevinnu. Já jako otec musím dokazovat, že se se synem učím a dokonce musím i obhajovat, že mám právo se se synem učit. Já jako otec musím také dokázat, že na něj matka absolutně kašle. Pokud dítě oznámí domácí násilí ze strany matky, tak OSPOD, policie, státní zastupitelství i soud dělají maximum proto, aby se to nepodařilo dokázat. Protahují výslech dítěte co možná nejpozději a pokud už ho musí provést a dítě vypovídá proti matce, tak se jim „ztratí“ zápis výpovědi. Nakonec dítě prohlásí za lháře a odmítnou nechat dítě vyšetřit odborníkem (lékařem i soudním psychologem). Pokud otec dítě přihlásí k psychologovi, tak se OSPOD, policie, státní zastupitelství i soud rozhodnou psychologa do jednání vůbec nezapojit, jelikož by mohl vypovídat něco nevhodného. Toto je žel bohu důkazně dobře zadokumentovaný případ. Není to nic nepodloženého. Toto v žádném případě není právní stát.     

No Avatar
Martina (neověřeno) on St, 27/04/2016 - 00:47

Dovolim si oponovat. Neni to vždy o soudu. Zrovna se rozvádim. Ve styku s dětmi manželovi nebránim. Měl je když si řekl a vyhovovalo to jemu i jeho nove přitelkyni. Paradoxně bydlim s jeho matkou a mohl kdykoliv přijet. Ja mu děti i vozila. Kolikrat travili vic jak 40%času co v članku pišou a výsledek?
Ještě vyskakoval pod vlivem přítelkyně pořad to bylo málo. Pry se u něj projevuje taky syndrom a bla bla. Klacky hazel pod nohy deptal mě celou dobu a k čemu? Děti shazoval, když šly k zapisu nic neumi a tohle a tamto. Vše je špatně protože to neni po jeho? Pánové nezlobte se ale jak muže zkoušet žadat o střidavou péči nebo výhradnou péči když pracuje ve světě? To jako přehodí starost o děti přitelkyni a basta hlavně že je ma oficialně v péči on a ublíži matce. Děti jsou od mala vuc fixivane na matku . Tak se pak nemůžou otcove divit. Ano chápu že připad od připadu je jiný ale i tak. Píšu proto že jsou i vyjimky ve vašich řadách a neznam v okoli moc matek co by branilo styku s dětmi ba naopak. Otcove o ně opravdu časem neprojevuji takovy zajem protože maji navou rodinu.

No Avatar
Kamil (neověřeno) on Čt, 28/04/2016 - 23:00

Kamarád se rozváděl,jednání před ospodem dopadlo dobře,opatrovnický soud mu byl nakloněn a měl dostat dítě do péče...Manželka ho ale s pláčem uprosila s tím,že bez dítěte nemůže žít..A ten blbec přes moje varování jí dítě nechal..Ona se mu pak odměnila vybílením bytu..Muž se často snaží,aby žena po rozvodu dopadla co nejlépe,zatim co žena chce muže zničit(samozřejmě ne vždy)....Paní Martino...ruku na srdce znáte ženu která by se slitovala nad mužem s kterým se rozvádí??

No Avatar
jitka (neověřeno) on Pá, 09/09/2016 - 18:00

Bohuzel tohle znam z obou stran, muj ex si nasel jinou a maleho tri mesice nevidel, vyvolavala jsem mu, at mu alespon zavola a synovi jsem tvrdila, ze ma tatinek moc prace, ze proto si pro nej neprijel ... dnes uz je to sest let a vztah mezi nimi se mi podarilo udrzet, protoze tatinek nskonec dostal rozum a zacal se snazit, kdybych tenkrat chtela, dnes uz se neznaji...
A naopak mam pritele, jehoz deti jsou natolik zmanipulovany matkou, ze stsrsi dcera se nestydi prijit si pro penize, ale k narozeninam mu ani nepopreje, matka na nej jen hazi spinu a deti bohuzel veri ... on prestoze se snazi, nema zadnou sanci, dokonce jeho sestra byla vyhnana, kdyz prijela poprat k narozeninam, ze tam nema co delat, kdyz se styka se mnou. Matka vsem ukazuje, ze kdo se bavi s nama, ten je zly a v tomhle vychovava deti, bere jim celou jefnu polovinu rodinu, prestoze se snazi. Az me zarazi, jaky vliv my matky muzeme na deti mit .... je mi z toho smutno, z toho, jak snadne je pouzit deti jako zbran.

Přidat komentář

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
CAPTCHA
Tato otázka je pro testování zda jste opravdoví hosté a předejít spamu.

FacebookGoogle plusTwitterRSS

Poslední komentáře

Partneři

Střídavka - stránky nejen o střídavé péči
Táta na mateřské - netradiční stránka pro všechny rodiče pohledem Táty
 

Přihlášení