Opatrovnický systém je v Česku tvořený zejména soudy
a
"sociálkami" - OSPOD
(orgány sociálně-právní
ochrany dětí). O
rozsahu systémové diskriminace otců se většina z nich dozví
bohužel až při osobním setkání s tímto systémem. Rozhodující totiž není
textace zákona, ale reálné rozhodování soudů.
Proč
by
se slušný otec měl ocitnout před opatrovnickým soudem?
Jednoduše proto, že to něm a jeho kvalitách prakticky vůbec nezáleží.
Příčiny jsou velmi podobné jako u rozvodovosti. V Česku se ročně
rozvádí asi 30 000 manželství (tzn. zhruba 90 každý den). Každé druhé
manželství se rozvádí a přibližně 65 %
veškerých návrhů na rozvod přitom dávají ženy. Znamená to snad, že jsou
muži dvakrát horšími manželi než ženy? Jak si potom vysvětlit tu
obrovskou touhu žen po vstupu do manželství? A jak to pak jde dohromady
s obecně rozšířeným klišé, že příčinou většiny rozpadu rodin je nevěra
manžela opouštějícího svou partnerku kvůli jiné, mladší?
Realita
je taková, že rozchod či rozvod se zejména díky ustálené soudní
praxi (judikatuře) českých soudů stal pro většinu žen
bezrizikovou a často velice ziskovou záležitostí. Žena v případě
rozchodu nebo rozvodu získává na úkor partnera naprosto vše:
ve více než 90 % případů získá do své výhradní péče společné dítě,
většinou
získává společný byt a otci zbývá jen povinnost platit
pravidelně zvyšované alimenty (výživné). Čím je partner šikovnější a
čím více vydělává, tím pohodlnější život je své bývalé partnerce nucen
zajistit.
|
|
Pokud byli partneři sezdáni, pak po rozvodu
získává žena navíc polovinu
majetku pořízeného za dobu manželství. V reálu je potom soudu úplně
jedno, jestli po dobu manželství tvrdě pracoval pouze muž a manželka
pouze užívala jím vytvořených prostředků. Podobný scénář je možné
samozřejmě několikrát úspěšně zopakovat.
To je tedy vysvětlením
zdánlivého paradoxu, proč ženy nejdřív tolik usilují o svatbu, aby
následně s ještě větší vervou usilovaly o rozvod.
Před opatrovnickým soudem (soud o výživném a o péči o dítě) se však
otec
nemusí ocitnout pouze kvůli tomu, že natrefil na vypočítavou
zlatokopku. Na rozdíl od mužů ženy v průběhu života procházejí mnohem
výraznějšími hormonálními změnami, schopnými změnit psychiku i
osobnost. I normální partnerka se v důsledku zásadních (zejména
poporodních) hormonálních změn může osobnostně zcela proměnit. Ve
většině případů však porod a následné vyčerpání pouze odhalí skutečnou
povahu a záměry partnerky. To už je ale bohužel většinou pozdě.
Dokonce ani v případě bezproblémové dohody rozcházejících se rodičů,
není soud jejich dohodou nijak vázán a často ji zamítne a rozhodne po
svém. Rodiče se například společně dohodnou na oboustranně vyhovujícím
výživném (alimentech), ale soudkyně je otci sama výrazně navýší. I v
případech, kdy se rodiče dohodli na
společné či střídavé péči o dítě po rozchodu, soud (nejčastěji opět z
iniciativy sociálky) spustil opatrovnické řízení a navzdory dohodě
rodičů svěřil dítě do výlučné péče matky.
|
